Část 1 ze 2
Předběžných informací
ZDROJ: Claudio VENTURINI
TITLE: Design and Development of Datový sklad v koopetitivním prostředí
Řečník: Dr. Andrea MAURINO
Spoluzpravodaj: Dr. Angelo Sironi
Díly práce Claudia Venturiniho předané Stefanu Fantinovi Andrea Maurino, univerzitní profesor na University of Milano Bicocca, jako zdroj pro čtení a dokumentaci.
Kooperace: problémy pro IT
V kooperativním scénáři existují dvě nebo více organizací, které působí v konkurenčním režimu na určitém trhu a které však potřebují spolupracovat v některých aspektech podnikání. Důvody mohou být různé a byly široce diskutovány výzkumy v oblasti ekonomiky, řízení organizace a řízení znalostí.
Obecně platí, že kooperativní vztah mezi různými aktéry může být založen vůlí samotných účastníků nebo může být uložen třetími stranami. V prvním případě aktéři ve spolupráci identifikují možnost získání společných výhod, které by žádný z nich nemohl získat v čistě konkurenčním scénáři. Příkladem je výměna informací za účelem zlepšení kvality poskytovaných produktů nebo služeb zákazníci. Ve druhém případě však scénář počítá s třetím aktérem, který má moc vynutit nebo stimulovat výměnu informací mezi účastníky. Typickým případem je, že některé organizace jsou ze zákona povinny se podílet na mechanismu spolupráce.
Z hlediska IT je koopetice charakteristická tím, že si zúčastnění aktéři potřebují vyměňovat informace, aniž by však plně integrovali své informační systémy. Tato výměna informací musí být dobře kontrolována, protože kooperace může být zisková pouze tehdy, pokud kooperativní aspekt vztahu poskytuje výhody všem účastníkům, a proto nevytváří konkurenční výhody pro jednotlivého aktéra. Nejdůležitější problémy z hlediska vývoje softwarového systému, který tuto integraci v kooperativním prostředí provádí, jsou tedy následující:
Identifikace informací, které mají být sdíleny Pochopení, které informace je třeba vyměňovat, a tedy integrovat, aby byly užitečné pro všechny zúčastněné organizace.
Techniky integrace vybírají vhodné techniky k provedení integrace, a to jak z hlediska procesu, který má být následován, tak z hlediska použitelných architektur a systémů. Do této oblasti patří i problémy související s řešením případných sémantických nesrovnalostí mezi informacemi pocházejícími z různých organizací.
Škálovatelnost Počet organizací zapojených do kooperace může být v řádu desítek a v čase se mění: je proto nutné, aby byla architektura dostatečně škálovatelná, aby související dát lze relativně jednoduše integrovat do systému.
Flexibilita integrace různých informačních systémů zvyšuje pravděpodobnost, že alespoň jeden z nich projde v krátkodobém horizontu změnami. Tato pravděpodobnost je tím vyšší, čím jsou informační systémy integrovanější, a představuje problém především při velkém množství sdílených informací. Systém proto musí být schopen rychle reagovat na změny v různých integrovaných informačních systémech.
Share:
Zjistěte více od Online Web Agency
Přihlaste se k odběru nejnovějších článků e-mailem.
