Historie informačních technologií v organizacích
Společnosti začínají využívat automatismy a strojní zařízení ještě před příchodem počítačů, například na počátku 1900. století byly stroje používány k organizaci registru pomocí objednaných karet a mechanismů výběru nebo k syntéze informací a účtů, jako například tabulkové nebo účetní stroje.
Společnost International Business Machines, IBM, se zrodila právě v tomto sektoru: zpočátku prodávala systémy pro fakturaci, které se prováděly tisíckrát měsíčně; existovaly tedy systémy pro výrobu faktur, ale ne systémy pro správu: nebyly vytvářeny žádné statistiky a nebylo kam ukládat velké objemy dát.
A metà degli anni 30 e degli anni 40, tre gruppi di lavoro principali lavorano sui calcolatori elettronici programmabili: Alan Turing in Inghilterra, con l’obiettivo di realizzare un sistema di crittazione per scopi bellici, Konrad Zuse in Německo (da alcuni reputato il vero inventore del calcolatore elettronico) e John von Neumann con il team dell’ENIAC in America. Gli americani in particolare hanno avuto il merito, dopo la guerra, di vedere un ruolo dei calcolatori all’interno delle organizzazioni e di introdurli quindi in questi ambienti.
Il concetto di calcolatore programmabile è però antecedente a questo periodo: già nella metà del 1800 Charles Babbage aveva ideato una macchina meccanica per eseguire i calcoli, il “motore differenziale”. Questa macchina era però affetta da problemi meccanici e non venne mai realizzata da Babbage (una produzione secondo i progetti originali venne completata nel 1991, Science Museum in London). Babbage progettò in seguito il “motore analitico”, una macchina ancora più complessa, che utilizzava schede perforate, e che era in grado di essere programmata a piacimento. Disponeva di unità aritmetica, controllo di flusso e memoria: era il primo progetto di un calcolatore Turing-completo.
Na konci padesátých let se vědělo, že počítač lze použít v podnikání a veřejné správě, jejíž organizace trpí obrovským množstvím dát. Kvůli vysokým nákladům si počítač mohly dovolit pouze velké organizace a výzkumná střediska (například vesmír) a armáda.
V 60. letech 360. století se informační technologie konečně rozšířily do společností také díky roli IBM, která vyvinula první sálový počítač, System/1964 (XNUMX), navržený tak, aby měl velmi široké rozšíření ve středních a velkých organizacích té doby. .
In quell’epoca anche in Itálie vi era una produzione di calcolatori elettronici per le organizzazioni, grazie ad Olivetti. Quest’azienda era composta da due gruppi di lavoro: a Pisa byl proveden koncepční a fyzický design stroje, v Ivrea bylo obchodní centrum pro prodej a interakci se zákazníkem. Vývoj počítačů v této době byl výzvou a dobrodružstvím, protože stále neexistovaly žádné vývojové procesy, které by zaručovaly vytvoření vysoce použitelných strojů.
Postupem času se tyto technologie rozšířily a počítač se stal prostředkem ke správě všech kódovatelných informací.
Ve srovnání s obdobím před 40 lety se dnes informační technologie hodně změnily. V průběhu děrných štítků došlo k mnoha vylepšením, ale bohužel došlo také k nevyhnutelným problémům vyplývajícím ze změny, kterou inovace vyžadovala. V současné době pokaždé, když zavedeme změnu, musíme se vypořádat s existujícími technologiemi (staršími), často špatně zdokumentovanými nebo vůbec zdokumentovanými, předvídat integrace a doby migrace, kolidovat s odporem uživatele.
V organizaci společnosti je tlak na neustálé používání počítačů z různých důvodů. Nejpřesvědčivější jsou obrovské částky dát spravovat často nestrukturované informace a potřebu provádět opakované nebo složité výpočty.
Share:
Zjistěte více od Online Web Agency
Přihlaste se k odběru nejnovějších článků e-mailem.
